Sbírka básní inspirovaná nejenom zážitky z pražské Akademie výtvarných umění. Básně jsou o vnitřních procesech člověka, změnách na duši po různých prožitcích, ale také o pozorování jiných lidí, jejich chování a vztahů.
 
"V těžkých časech, objevilo se místo, kam jsem se na chvíli mohla skrýt před světem. Odpočinout si od všeho, od sebe, svého života... I když bylo jasné, že ten prostor ani lidé nejsou přímo pro mne, necítila jsem se tam tolik sama. A tak jsem to tam milovala. Bylo možné tam jen být, pozorovat, objevovat, smát se. Mohla jsem se léčit, ale zároveň se i trávit. Mohla jsem tam nechat proudit vnitřní a velmi podstatné procesy..."
 
 
Aurora Coriolis o své tvorbě a knize:
 
Nejvíce mě zajímá vnitřní svět člověka, jeho pocity, touhy a myšlenky. To, co se nám děje v hlavě a v srdci mě fascinuje. Často mám dojem, že sobě ani jiným lidem vůbec nerozumím, a to je přesně to, co mě přivádí k tvorbě.
V době, kdy vznikala tato sbírka, jsem jako dobrovolník vyrážela na farmy v evropských zemích a poznávala lidi z celého světa. Doma v Praze jsem pak hojně navštěvovala ateliéry AVU; stála jsem modelem, dívala se kolem sebe, nasávala atmosféru, konverzovala a zažila několik legendárních večírků. To vše, i jiné, mě inspirovalo k napsání této sbírky.